7.8.2012-7.4.2014
I recently read your comments guys. I am still so grateful for all of you. - 8.10.2015

I'll save you.....17.díl

12. března 2014 v 21:33 | Raduš

Už 17. díl a pořád se nestalo nic kloudného,zajímavého či kvalitního
no toto




Rychle za doprovodu klapání podrážek, jsem přišel až k autu a prstem jsem tvrdě zaklepal na zamlžené a špinavé okýnko.

Ruku jsem pak rychle zase stáhl zpátky k sobě a pár vteřin jsem musel počkat, než se okýnku pomalu otevřelo.

Vykoukl na mě obličej tmavovlasého muže, který byl očividně mimo. Nechápavě na mě krčil čelo a každou chvíly se podíval někam za mě a pokoušel ze zjistit, co se vlastně stalo. Obě ruce měl pořád na volantu a na okamžik to vypadlo že ani nepostřehl, že se na něho dívám.

"Jste, sakra, vůbec normální? Víte co..co jste teď udělal hm?!"

Nevrle jsem mu prskal do obličeje a ukázal jsem se na mé auto kde se pořád krčil blonďáček a určitě pořád čekal, kdy se vrátím.

Neodpověděl.

"Vnímáte mě?"

Sklonil jsem se a podíval jsem se mu přímo do tmavých očí, které mu pořád netrpělivě těkali. Nevím jestli byl v šoku nebo na drogách. Na odhadování jsem byl moc ve stresu.

"Málem jste nás zabil..vlastně, vlastně jste mohl zabít i sebe. Víte to?!"

Vynechal jsem přednášku o mém zdemolovaném autě a o tom povyku kolem. Jen jsem chtěl prostě rozumné vysvětlení nebo aspoň, blbou, omluvu.

Ale ne, on nic. Podíval se na mě tupým výrazem a pak zase hlavu otočil směrem k čelnímu sklu.

"Fajn! Jak chcete.."

Rukou jsem rozzuřeně bouchl do dveří a narovnal jsem se.

"Seru vám na pojistku, na vaše chování a řízení, které očividně nemáte pod kontolou" Prskl jsem.

"Ale jestli chcete poradit, radši si zajděte k doktorovi.." Konstatoval jsem. Nevypadal zraněně ale v šoku asi byl.

"Protože jeden vás právě opuští"

"...Vypadám na to, že potřebuju radu?"

Najednou se ke mě zpříma otočil a promluvil poněkud tichým, hlubokým a až děsivě klidným hlasem. Nevěřícně jsem si ho přeměřil. Začalo mi mravenčit v ruce a vážně jsem toho měl za dnešek tak dost, že jsem mu chtěl vrazit.

Ale to jsem si prostě nemohl dovolit.

"Odbornou asi ano" Zlostně jsem zavrčel a od jeho okýnka jsem se radši vzdálil.

Otočil jsem se na patě a znechuceně jsem šel zpět k Niallovi. Nezapomněl jsem mu zlostně kopnout do zadního kola a odplivnout si.

"Buran. Vážně dement. To doprdele nemůže dávat pozor na cestu?! "

Ulevoval jsem si cestou kdy jsem šel zkontrolovat škodu auta. V duchu jsem si přepočítaval kolik bude stát oprava a kolik s tím bude práce. Taky jsem pořád přemýšlel jestli mám zavolat policii nebo se zeptat jestli jsou všichni v pořádku. Ale neměl jsem na to. V hlavě jsem měl zmatek a srdce mi pořád splašeně bušilo.

Už jsem chtěl domů.

Uviděl jsem Nialla jak se na mě přes sklo dívá s otazníkama v očích s naléhavým výrazem a došlo mi, že teď je hlavní se o něho postarat.

Než se starat o toho debila a moje zničené auto.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Marťáá:* Marťáá:* | 14. března 2014 v 12:53 | Reagovat

Absolutně perfektní....dělej další díl..!! Hned..!! Fakt boží...!

2 Kája Kája | 14. března 2014 v 15:36 | Reagovat

A ten chlapík bude ten,co týral Nialla a všimne si ho v Zaynově autě a...a....:3 :D Pokračuj!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama